Stát má od roku 2019 nižší reálné příjmy i vyšší výdaje zároveň
Schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši přesahující 300 mld. Kč odráží rozevření nůžek mezi reálnými výdaji a příjmy státního rozpočtu. Zatímco příjmy se od roku 2019 reálně snížily o více než 100 mld. Kč, výdaje naopak o téměř 200 mld. Kč vzrostly.
Propad výběru daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od roku 2021 kvůli zrušení tzv. superhrubé mzdy
- Tento faktor byl sice zčásti kompenzován opatřeními konsolidačního balíčku, růstem výběru srážkové daně i daně z přiznání.
- Přesto výběr DPFO v souhrnu klesl oproti roku 2019 v současných cenách o 55 mld. Kč.
Absence valorizací spotřebních daní
- Výběr se reálně snížil o téměř 60 mld. Kč.
Výrazný reálný pokles přijatých transferů
- Přijaté transfery se nominálně nepatrně snížily, což při výrazném nárůstu cenové hladiny představuje výrazný reálný pokles (v dnešních cenách o více než 80 mld. Kč).
- Klesl rovněž příjem státu z emisních povolenek.
Změny v rozpočtovém určení daní
- Část daňových příjmů se přesunula do rozpočtů obcí a krajů (přes 50 mld. Kč), částečně k financování přesunu některých povinností státu na tuto úroveň (zejména platy nepedagogických pracovníků od roku 2026).
Růst příjmů
- Celostátní výběr daně z příjmů právnických osob (po očištění o inflaci o 85 mld. Kč)
- Výběr sociálního pojištění (o 60 mld. Kč)
- Daň z přidané hodnoty (o 20 mld. Kč).
Výdajům dominuje po očištění inflace růst ve čtyřech oblastech
- Zvýšení výdajů na obranu (o 80 mld. Kč), obsluha státního dluhu, platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce a výdaje na důchody (ve všech třech případech přibližně o 50 mld. Kč).
V menší míře rostla dopravní infrastruktura
- V této oblasti od roku 2019 reálně narostly výdaje o 40 mld. Kč.
V ostatních oblastech byl po očištění o inflaci vykázán reálný pokles výdajů
Ke stažení
Struktura příjmů se změnila jiným směrem, než doporučují odborné studie
Celkově se daňový mix posunul do velké míry opačným směrem, než by bylo žádoucí, viz doporučení ve studii Chytřejší daně (Vilím a kol. (2025)) či OECD (2025). Přesun zdanění od DPFO k sociálnímu pojištění omezuje – již tak nedostatečnou – progresivitu zdanění a dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny. V rozporu s doporučeními je i reálný pokles zdanění spotřeby.
Vývoj struktury výdajů odrážel spíše externí šoky než priority vlády, s výjimkou investic do dopravní infrastruktury
Na straně výdajů nadále platí, že změna jejich struktury odráží především externí šoky (pandemie Covid-19, válka na Ukrajině, inflační vlna let 2021-2023) a ne priority vlády (ať staré či nové). Výjimkou jsou investice do dopravní infrastruktury, které jsou však z hlediska reálného zvýšení výdajů až na pátém místě.
Na prvním místě zůstává navzdory vlažnějšímu přístupu nové vlády k plnění mezinárodních závazků nárůst výdajů na obranu. Dále se podstatně zvýšily výdaje na obsluhu dluhu, což je náklad rostoucího dluhového poměru v podmínkách zvýšené úrovně úrokových sazeb (s níž je třeba počítat dlouhodobě). V obdobné míře jako placené úroky vzrostly rovněž platby do zdravotnictví za státní pojištěnce v reakci na pandemii Covid-19, kdy stát reagoval na dočasný problém opatřením trvalého charakteru, čímž došlo k přetrvávajícímu navýšení výdajů, které nutně nemusí mít vazbu na lepší zdravotní služby či řešení dlouhodobých problémů ve
zdravotnictví.
Na čtvrtém místě v pořadí nárůstu výdajů jsou starobní důchody, kde jde zejména o důsledek valorizací během inflační vlny spolu s nepříznivým demografickým vývojem. Tyto problémy do budoucna částečně napravila důchodová reforma přijatá minulou vládou, jejíž některé klíčové prvky však nová vláda plánuje odstranit.
U ostatních výdajů státního rozpočtu pokračuje výrazný reálný pokles, a to včetně řady oblastí, které jsou politicky deklarovány jako prioritní. Bude-li vláda chtít do budoucna hledat „chytré“ úspory na výdajové straně a prostor pro realizaci svých priorit, neobejde se bez moderních prvků řízení veřejných výdajů: výkonového rozpočtování (Bělohradský, 2025) a systematického hodnocení efektivity výdajů (Staka a kol, 2026).
Fotogalerie z představení studie
