ETS2 nedopadne na všechny stejně. Většina domácností pocítí jen malé dopady a těm nejzasaženějším lze cíleně pomoci

Průměrný dopad ETS2 na české domácnosti by při potenciální ceně povolenky 55 € představoval přibližně 477 Kč měsíčně (z toho 181 Kč za dopravu a 296 Kč za vytápění), nicméně dopady jsou velmi nerovnoměrné. U domácností s nejnižšími příjmy by dodatečné náklady ETS2 představovaly přibližně 1,6 % jejich čistých příjmů, zatímco u domácností s nejvyššími příjmy pouze kolem 0,5 %. Téměř na polovinu domácností (46,9 %) by ETS2 měl jen velice nízké dopady (méně než 250 Kč měsíčně), protože využívají nízkoemisní zdroje tepla nebo zdroje již zahrnuté pod ETS1.

Domácnosti v bytových domech napojených na dálkové teplo, domácnosti žijící v důkladně zateplených domech nebo využívající obnovitelné zdroje by měly náklady minimální. Naopak znevýhodněny by byly domácnosti, které častěji spoléhají na uhlí (+ 998 Kč měsíčně) nebo zemní plyn (+ 569 Kč měsíčně), žijí v energeticky náročném bydlení nebo daleko dojíždějí.

Zavedení ETS2 by se do rozpočtů domácností promítlo především prostřednictvím vyšších cen fosilních paliv. Zdražení se týká zejména benzínu (o 11 %), nafty (o 12 %), zemního plynu (o 15 %) a uhlí (o 30 %). Nárůst cen závisí na emisní náročnosti paliva a ceně emisní povolenky, přičemž pracujeme s cenou 55 € za tunu CO2 v cenách roku 2025.

Kompenzace dopadů ETS2 lze rozdělit na nepřímou investiční podporu (zateplování, výměny kotlů, rozvoj hromadné dopravy) a přímou finanční podporu domácnostem. Přímé formy podpory mohou být nastaveny buď plošně, nebo cíleně na specifické skupiny domácností. Cílené kompenzace jsou podstatné pro omezení energetické chudoby a pomoc nejzranitelnějším domácnostem, ale i plošná kompenzace má vyšší relativní dopad u nízkopříjmových domácností.

Modelujeme plošnou kompenzaci navýšením slevy na poplatníka (o 1 200 Kč ročně) a úpravu energetického paušálu nové dávky státní sociální podpory (tzv. superdávky) ve dvou variantách: navýšení o 20 % pro domácnosti využívající uhlí a plyn a pro všechny domácnosti. Naše opatření doplňujeme o valorizaci důchodů (vychází na 5,54 mld. Kč ročně), jelikož předpokládáme dopady ETS2 na zvýšení celkové inflace, která se do valorizace promítá. Cílené kompenzace lze financovat z výnosů systému ETS2.

1. Navýšení základní slevy na poplatníka o 1 200 Kč ročně by zvýšilo čistý příjem ekonomicky aktivních osob. Dopad této kompenzace je mírně progresivní, protože stejná částka představuje vyšší podíl příjmu u nízkopříjmových domácností. Kompenzace by vyšla na přibližně 6 mld. Kč ročně.
2. Navýšení energetického paušálu bez zohlednění způsobu vytápění vychází jako preferovaná ze dvou modelovaných variant tohoto opatření, protože jde o tzv. neutrální řešení, tj. takové, které nezvýhodňuje emisně náročnější zdroje vytápění. Varianta navýšení paušálu pouze pro domácnosti využívající uhlí a plyn by sice lépe cílila na domácnosti nejvíce zasažené ETS2 a stála by přibližně 0,65 mld. Kč ročně, zároveň ale má mimo nižší neutralitu i vyšší administrativní náročnost (rozlišení zdrojů vytápění v energetickém paušálu zatím není). Naproti tomu zvýšení energetického paušálu pro všechny typy paliv by stálo přibližně 1,5 mld. Kč ročně, zachovalo by technologickou neutralitu a domácnosti vytápějící udržitelněji by mohly podporu využít i na pokrytí dalších dopadů ETS2, například v dopravě.

Doporučujeme proto kombinaci zvýšené slevy na poplatníka, zvýšení energetického paušálu pro všechna paliva a automatické valorizační zvýšení starobních důchodů v důsledku inflace. Kompenzace by pokryla část z plošného dopadu ETS, ale výrazněji by pomohla nízkopříjmovým a více zasaženým domácnostem – dopad na desetinu ekonomicky aktivních domácností s nejnižšími příjmy by po kompenzaci klesl v průměru z 1,5 % na 0,6 % příjmů domácností; podíl vysoce zasažených domácností5 z celé populace by klesl z 30 % na 17 %. Její cílení by tak odpovídalo struktuře dopadů ETS2 a omezilo dopady na nízkopříjmové domácnosti. Takové nastavení kompenzací by zároveň mohlo motivovat
k přechodu na méně emisní zdroje.

Celkové náklady kombinace kompenzačních opatření vychází přibližně na 13 miliard Kč ročně, což představuje přibližně polovinu očekávaných ročních výnosů systému ETS2. Pravidla Evropské unie umožňují využití výnosů z ETS2 pouze na cílené kompenzace, jako je modelované zvýšení
energetického paušálu. Na zbývající náklad (cca 11,5 mld. Kč ročně) by bylo možné využít výnosy ETS1 nebo jiné zdroje.

Výše dopadů ETS2 závisí na cenách povolenek, vláda může na proměnu cen reagovat, např. úpravou energetického paušálu nebo výše slevy na poplatníka. S rostoucí cenou také pomohou investice, které mají dlouhodobě snížit závislost na fosilních zdrojích.

Principy kompenzací diskutované v naší studii lze aplikovat i v případě zvýšení cen kvůli energetické krizi. Například současná íránská krize zvýší cenu stejných paliv jako ETS2 vyjma uhlí a její dopad může být i dvojnásobný. Pro mitigaci této energeticko-inflační krize lze však použít stejné nástroje. Naopak neefektivním nástrojem kompenzace zvýšených cen by bylo snížení spotřebních daní. To podrývá motivaci ke snižování spotřeby a zároveň nejvyšší částky kompenzuje těm, kteří spotřebovávají nejvíce, což jsou v absolutních číslech domácnosti s nejvyššími příjmy – tedy ty, které podporu potřebují nejméně.

Aliance pro moderní stát propojuje dárce, experty, organizace a veřejnou správu. Podpora Aliance je zaměřena na projekty s významnými dopady v oblastech demokracie a bezpečnosti, moderní státní správy a efektivního hospodaření státu. Fond Aliance spravuje Nadace OSF.