Mezi doporučeními pro Česko je i zásadní bod týkající se modernizace rozpočtování: přechodu na cílené rozpočtování a zavedení revizí výdajů.
3. června 2026 Evropská komise zveřejnila každoroční country specific recommendations (CSR). V těchto doporučeních adresovaných jednotlivým členským státům mimo jiné doporučuje podobu rozpočtu, která je velmi podobná námi dlouhodobě prosazované reformě řízení veřejných financí.
Ke stažení
Doporučení k efektivitě veřejných výdajů
Mezi letošními doporučeními pro Česko zvláštní pozornost zaslouží následující CSR:
„Zvýšit účinnost veřejných výdajů, zejména systematickým využíváním přezkumů výdajů a ukazatelů založených na výsledcích.“
Doporučení má dvě věcně provázané, ale samostatně srozumitelné části.
a) Posílení role informací o výsledcích v rozpočtu a rozpočtovém procesu.
Současný státní rozpočet ČR se v zásadě omezuje na rozpis objemu plánovaných prostředků na úrovni vstupu (kolik se utratí na mzdy, provoz, investice), neobsahuje informaci o tom, čeho se má skrze vynaložené prostředky dosáhnout.
Komise doporučuje proměnit rozpočtové rozhodování skrze systematicky shromažďované informace o výsledcích – tedy cíle a ukazatele –, aby rozpočtová rozhodnutí nebyla založena pouze na historické výši výdajů, ale také na informacích o tom, jakých výsledků má být dosaženo a zda je jich skutečně dosahováno.
b) Systematické využívání přezkumů výdajů (spending reviews).
Revize výdajů je strukturovaná analýza vybrané oblasti veřejných výdajů, jejímž cílem je identifikovat prostor pro úspory bez snížení kvality služeb a navrhnout přesuny prostředků tam, kde přinášejí vyšší hodnotu za peníze.
Jde o standardní nástroj rozpočtového řízení používaný ve většině zemí OECD a EU. Aby bylo doporučení Komise naplněno, musí být revize prováděny pravidelně, vázány na rozpočtový proces a zveřejňovány s konkrétními rozpočtovými dopady.
Obě linie spolu úzce souvisejí: revize výdajů potřebují data o cílech a výsledcích, aby mohly věrohodně posoudit účelnost výdajů; a výstupy revizí získávají rozpočtovou relevanci právě tehdy, když na ně navazuje proces, který umí na jejich základě prostředky přesměrovat.
Jak princip tzv. cíleného rozpočtování, tak revize výdajů v Centru veřejných financí dlouhodobě prosazujeme jako klíčové prvky moderního rozpočtu (cílený – efektivní – vyhodnocovaný).
Kontext
- Co jsou to CSR (country specific recommendations?)
- Proč jsou CSR 2026 důležitější než v minulých letech
CSR jsou výstupem Evropského semestru – ročního cyklu koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik EU.
Komise je navrhuje na základě analýzy makroekonomické situace, udržitelnosti veřejných financí a strukturálních výzev jednotlivých zemí; Rada EU je následně přijímá.
Doporučení sice nejsou právně závazná, mají ale značnou politickou váhu a fungují jako referenční rámec pro hodnocení reformního úsilí členských států.
Plnění CSR je navíc v posledních letech provázáno s čerpáním unijních fondů, zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) skrze národní plány obnovy, jejichž cíle a milníky byly přímo odvozeny z doporučení Evropského semestru. CSR tedy spoluurčují, na jaké reformy a investice plynou peníze z rozpočtu EU.
Evropská komise předložila 16. července 2025 návrh Víceletého finančního rámce (VFR) pro roky 2028–2034. Klíčovou novinkou v tomto návrhu jsou tzv. Národní a regionální partnerské plány (National and Regional Partnership Plans, NRPP), které jsou modelově odvozené od RRF – tedy seznamy reforem a investic, jejichž plněním bude podmíněno čerpání z evropských fondů.
Komise zároveň opakovaně potvrzuje, že by NRPP měly vycházet z priorit Evropského semestru a zejména CSR. V tiskovém balíčku k podzimnímu Semestru 2026 Komise uvádí, že CSR mají sloužit jako vodítko pro reformní agendu, jejíž realizace bude klíčem k uvolňování prostředků z budoucího rozpočtu. Vzhledem k tomu, že NRPP členské státy připraví v průběhu roku 2027, jsou letošní CSR posledním cyklem doporučení před zahájením jejich přípravy – a budou se proto s vysokou pravděpodobností přímo promítat do reformní části českého NRPP.
Konečná podoba VFR a NRPP je v tuto chvíli ještě předmětem jednání s Evropským parlamentem a Radou; politický význam letošních CSR však s velkou pravděpodobností poroste.
Význam do budoucna – schopnost státu řídit investice
Zařazení reformy řízení veřejných financí do CSR není náhodné. Nejen že je v tomto ohledu Česko relativně zaostalé za ostatními vyspělými státy, ale zároveň se ocitáme v období bezprecedentních tlaků na veřejné finance, souvisejících s bezpečnostní situací, nutnou transformací energetiky a ekonomiky či zrychlujícího se stárnutí populace.
Za těchto okolností již nebude hlavní otázkou, zda investovat více, ale jak vybrat investice s nejvyšší přidanou hodnotou.
Reforma řízení veřejných financí vyžaduje čas, odborné kapacity a silné koncepční řízení. Nový víceletý finanční rámec tomu vytvoří jak finanční, tak časové podmínky.
Zkušenosti s národním plánem obnovy ale ukazují, že je dobré začít s přípravnými kroky pro větší plánované reformy v podstatě okamžitě. Snižuje se tak riziko zpoždění, které může vést nejen k oddálení pozitivních dopadů reformy, ale také ke ztrátě části alokace finančních prostředků z evropských zdrojů kvůli nesplnění klíčových milníků.
Další doporučení týkající se veřejných rozpočtů
Z ostatních doporučení vybíráme ta, která mají přímý dopad na nastavení fiskální politiky státu.
- Snížit daňové zatížení pracovníků s nízkými příjmy a omezit daňové výjimky pro osoby samostatně výdělečně činné s vysokými příjmy.
- Urychlit zavádění technologií, mimo jiné prostřednictvím přenosu technologií z akademické sféry a účinným využíváním daňových výhod v oblasti výzkumu a vývoje.
Zdroj: European Commission
- Dále dodržovat maximální tempa růstu čistých výdajů doporučená Radou dne 21. ledna 2025.
- Posílit výdaje na obranu a připravenost při současném zajištění jejich efektivity a postupně upravit rozpočet tak, aby byly zachovány strukturálně vyšší výdaje na obranu.
- Zajistit, aby veškerá opatření přijatá ke zmírnění dopadu prudkého nárůstu cen energií byla dočasná, zaměřená na ochranu zranitelných domácností nebo na řešení potřeb energeticky náročných podniků, zachovat pobídky k úsporám energie a zároveň zajistit, aby byly jejich fiskální náklady slučitelné se závazky podle fiskálního rámce EU.
- Zajistit lepší pobídky pro starší pracovníky, aby setrvali v pracovním procesu.
Zdroj: European Commission
- Zajistit další pobídky pro zavádění rozsáhlé kapacity energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie.
- Zajistit širší využívání finančních nástrojů, mimo jiné posílením kapacity Národní rozvojové banky v oblasti mobilizace soukromého financování.
Zdroj: European Commission
Ostatní doporučení se týkají zejména oblastí vzdělávání a rozvoje lidského kapitálu (zvýšení účasti v terciárním vzdělávání, snížení míry předčasných odchodů, podpora znevýhodněných žáků, rozvoj STEM oborů zejména mezi ženami), trhu práce (zapojení nedostatečně zastoupených skupin, odstranění překážek návratu rodičů do zaměstnání, zlepšení dostupnosti péče o děti a seniory), dekarbonizace a energetické transformace (snižování závislosti na fosilních palivech, modernizace energetické sítě, snižování energetické náročnosti budov) a zlepšení podnikatelského prostředí (zjednodušení regulace pro startupy, podpora kapitálových trhů a přístupu firem k nebankovnímu financování).